Významy

6. prosince 2017 v 21:57 | sw |  ŠUPLÍK
Budiž mi dopřáno těch radostí obyčejných smrtelníků. Děsí je to a popravdě, mě někdy taky, že nejsem schopná brečet. Nebo se smát. Povžuji to za těžký společenský handicap. (Nebo hendikep, narazí-li na blog puritáni.) Cožpak můžu za to, že mi nebyl dán do vínku talent reagovat bezprostředně? Jsem nucena absolovat vyprávění vtipů podruhé. Vypravěči netušíc, že mám defekt, nabývají dojmu o mé zabedněnosti. Co mi zbývá, než varovat je předem? Ti odvážní (nebo nerozumní, záleží na tom) se však odradit nenechají.
"Neber se tak vážně!"
To je vtip?
Ne tak snadný pochopit,
ač pokouším se snažně.

Nedá mi spát ten rozměr šestý,
že by měl být někdo směšný...

Poněkud mi povoluješ uzdu. To se mi zcela vymyká, neboť jsem čerstvý abstinent a ty mě přivádíš na chutě se s tebou opít. A nejhorší je, že toho ale vůbec nemám výčitky. Víš ty vůbec, co tvrdí můj terapeut? Že tě mučím. A že tě zabiju, pokud tě teď nenechám jít. A víš ty co? Na mrtvolu jsi až moc živý, takže tomu ještě nechám volný průběh. Říkals' sám, že to zvládneš. "To sice ano, ale on v tu chvíli myslel na úplně jiné věci." (Ne vždy je zábavné poslouchat svého terapeuta.)
Všimli jste si někdy, jak slizcí jsou provozní? Bez výjimky a to i po tom, co jim necháte dýžko. Jestli to za ten večer stálo... Starat se o opilé smutné lidi. A co z toho mám já? Vysvětlování rozdílu mezi pentagramem a Baphometovou pečetí. Vážně lidi, jste prohlašováni za elitu, tak podle toho veďte rozhovory. Pochopitelně, je to složité po karafě vína, uznávám. Tak třeba jindy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama