Klišé

24. června 2016 v 21:07 | sw |  ©Fotografie
No dobře, já vím, že už to začíná být dost předvídatelné. Ale už jsem vám někdy říkala, že právě kvůli jedné náhodné fotce Sluníčka mě začalo bavit focení? Šli jsme s rodiči na procházku a já s sebou měla svůj první dotykový telefon a zjišťovala jsem, že se na něj dá vlastně i fotit. Mířila jsem náhodně kolem sebe a mačkala spoušť, ale jedna fotka se nebývale (na to, čím jsem fotila, a na to, že jsem vlastně ani nefotila) povedla. A protože první, co mě napadlo bylo: "Sakra, jak by to dopadlo, kdyby v tom byl záměr?", stalo se Slunce od té doby mou úchylkou.


Časem jsem samozřejmě svůj zájem posunula kousek dál - k západům, ale stejně, nebýt Sluníčka... Nemůžu si prostě pomoct, ale občas když vidím tu rozbouřenou oblohu barev, chce se mi brečet. Nejsem schopná pochopit, že něco tak krásného nemá žádný záměr. Že to prakticky k ničemu není, že je to jen omyl. Stejný omyl, jako duha. Paprsek náhodou projde kapkou vody - vůbec ne záměrně - a lidé můžou jásat. A přitom nad omylem!


Tak tedy pokud vás to mé klišé se západy ještě neomrzelo, můžete shlédnout pár dalších na mém Rajčeti!

Zdraví sw
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama